Protipožární nátěry
Podmínky pro aplikaci protipožárního nátěru:
Pokud je nátěr uveden v projektu(kolaudace), popř. je nařízen nějakou normou smí takový nátěr provádět pouze firma, která je zaškolena výrobcem a která je schopna zaručit dodržení technologického postupu a technologické kázně v souladu s technickými daty.
Veškeré kroky aplikačního postupu, včetně podmínek prostředí podléhají evidenci a následné kontrole.
Číslo vydaného osvědčení je aplikační firma povinna uvést výrobci, společně s uvedením akce a předpokládaného data skončení stavby. Ke každé realizované zakázce je vydán výrobcem Protokol výrobku, kde je uvedena velikost ošetřované plochy a s tím související odebrané množství přípravku.
Protipožární nátěry na dřevo
Požární bezpečnost stavebních objektů je vlastní schopnost těchto staveb při požáru bránit ztrátám na životech a zdraví osob a také zvířat, dále ztrátám na majetku.
Souborem požárně-bezpečnostních opatření ( mezi která patří architektonické včlenění stavby, dispoziční, konstrukční a materiálové řešení objektu, tj. spolupráce architekt – investor – stavební firma) se musí dosáhnout aby objekty:
1)umožnily bezpečnou evakuaci osob, zvířat, věcí a majetku z hořícího nebo požárem ohroženého objektu, nebo jeho částí na volné prostranství, nebo do jiných požárem neohrožených prostor
2) bránily šíření požáru mezi jednotlivými požárními úseky uvnitř objektu3) bránily šíření požáru mimo objekt – na jiný objekt nebo jeho část4) umožnily účinný zásah hasičských jednotek při hašení a záchranných pracíchMezi takové opatření patří i protipožární nátěry na kov a dřevo. V základní podobě jsou sice známy od starověku ( používání vápenných roztoků, solí a vodního skla). Jelikož ale jejich účinnost byla velmi nízká, dalo by se říci úplně zanedbatelná, nehrály ve výstavbě žádnou podstatnější roli. Moderní protipožární systémy lze dělit jednak podle účelu použití ( na dřevo, na kov..), jednak podle své funkce (nejrozšířenější jsou intumescentní, tj, zpěňující nátěry ).V úvodu je myslím nejdůležitější upozornit na několik velmi zásadních věcí. Normy se dnes mění skoro rychleji než letní počasí na horách, taktéž zavedení a používání eurokódů mnohdy ztěžuje orientaci. ČSN 73 0810 z roku 2005 – Požární bezpečnost staveb určuje, kdy a za jakých podmínek smí, či nesmí být proveden protipožární nátěr : viz bod 4.12 ČSN 73 0810 z roku 2005
Zpěňující nátěry či jiné ochrany konstrukcí, které nemají průkazně ověřenou a zaručenou dostatečnou životnost a musejí se obnovovat lze užít jen :
- na těch částech konstrukcí, které i po zabudování jsou přístupné k obnovování ochran, jakož i ke kontrole stavu těchto ochran;
- v případech, kde požadovaná požární odolnost konstrukcí je :
1) nejvýše 30 minut, jde li o : objekty s požární výškou h≤9m, nejvýše však objekty o čtyřech nadzemních podlažích, nebo konstrukce nezajišťující stabilitu objektu, nebo jeho části, které se nacházejí v nástavbách posledních dvou nadzemních podlaží v objektech s původní požární výškou h ≤ 22,5m ( např.krovy)
2) nejvýše 45 minu u jednopodlažních výrobních popř. skladových objektů s požární výškou h = 0,c) pokud doba životnosti (do první obnovy) ochrany konstrukce je nejméně 10 let.Těchto ochran nelze použít u konstrukcí v podzemních podlažích a u konstrukcí požárních úseků navrhovaných podle ČSN 73 0831, ČSN 73 0833 – OB4 a ČSN 73 0835 - LZ
Vyhláška 246/01Sb. Řadí protipožární nátěry k požárně bezpečnostním zařízením, což udává povinnost pravidelné a průkazné kontroly funkčnosti na konstrukci !Klasifikace nátěru musí být provedena taktéž v souladu s platnými českými předpisy, tedy (nejen) podle ČSN EN 13501 – 2, českou autorizovanou osobou. Rovněž je nezbytné upozornit, že nátěr, pokud je zapracován do projektu a je vyžadován při kolaudaci smí provádět pouze způsobilá firma, která svoji způsobilost musí doložit. Teď tedy k protipožárním nátěrům. Vím, že jsem to říkala již na začátku, ale : „ Repetio – mater studiorum!“ – v případě požární bezpečnosti se vždy jedná o ucelený systém, což u protipožárních nátěrů platí dvojnásob a není zde žádný prostor pro hazardní „zkoušky“ (nedodržení technologie aplikace a údržby). Protipožární nátěr není spása, která zabrání poškození požárem, jen zpomalí degradační účinky ohně a vytvoří dostatek času pro evakuaci osob, popř. majetku. Pokud mají být ve stavbě takové nátěry použity správně, tedy, aby skutečně plnily svůj účel, je nezbytné, aby každý projektant, který tyto nátěry do staveb navrhuje znal a hlavně rozuměl jejich působení a chování při požáru.
Valná většina dnešních protipožárních nátěrů je na intumescentní bázi, jsou ředitelné vodou a neobsahují žádné halogeny, azbest ani chlorové sloučeniny. Podstatou působení intumescentních nátěrů je chemická reakce, kterou vyvolává vyšší teplota při požáru. Vlivem této vysoké teploty na dřevní hmotu dochází k dehydrataci, neboli vysušování dřeva. Dřevní hmota odhořívá a uhelnatí, čímž dochází k omezení přístupu vzduchu a zpomalení procesu hoření. Vlivem nadouvadla ( obsahují látky s vyšším obsahem dusíku, př. melanin, glycin, močovina..) se vytvoří izolační vrstva nehořlavé pěny. Způsob a rychlost vypěnění, struktura a výška pěny a ostatní parametry limitují účinnost protipožárního nátěru ( př. je uváděno, že intumescentní nátěry zvětší svůj objem cca 50x při požáru).
U protipožárních nátěrů na dřevo a lignocelulozové materiály je vzhledem k jejich použití v obytných interiérech na pohledové dřevo kladen podstatně vyšší nárok na estetický vzhled, samozřejmě při zachování funkčnosti. Jelikož jsou takové nátěry dodávány v transparentní podobě s bezbarvým lakem s možností volby lesku nebo matu, je jediná možnost barevného ladění dřeva většinou v mořidlech (doporučována jsou lihová mořidla). I tyto nátěry bývají povětšinou vodou ředitelné, bezrozpouštědlové a samozřejmě zdravotně nezávadné ( bez obsahu halogenů, azbestu …). Protipožární nátěry na dřevo jsou určeny do suchého prostředí – maximální relativní vlhkost vzduchu se smí pohybovat v rozmezí 70 – 80% a je doporučováno, aby při aplikaci byla maximální relativní vlhkost ošetřovaného dřeva do 20%. Což například značí, že nátěr nemůže být funkčně použit na ochranu krovu, který je před položením střešní krytiny vystaven několik dnů povětrnostním vlivům (degradace UV zářením a deštěm).
Každý výrobce má své protipožární nátěry testovány s určitými bezbarvými laky, kde mají stanoveno přesně za jak dlouho ochranný nátěr odhoří a jakým způsobem, aby umožnil samotnému intumescentnímu nátěru provést danou reakci na oheň a tím navýšit požární odolnost. Každý experiment může narušit funkci tohoto protipožárního opatření, což může mít ve výsledku fatální následky. Samotný nátěr je prováděn na povrch dřeva připravený dle norem ČSN 49 0615 a 49 0630. Povrch určený pro aplikaci nátěru musí být čistý, suchý, zbavený mastnoty, prachu, lýka, kůry, popř. starého nátěru nebo tmelu, aby nic nebránilo přípravku v zakotvení na povrchu chráněného dřeva.
Doporučený nános závisí na požadovaném stupni požární odolnosti, resp. snížení třídy hořlavosti, minimálně však nesmí být nižší než cca 250g/m2 - zvýšení o jeden stupeň ( př. jehličnaté dřevo – stupeň hořlavosti C2středně hořlavé ￫C1těžce hořlavé). Na nosné konstrukce se provádí většinou aplikace v nánosu cca 500g/ m2, čímž se u profilů o minimální tloušťce 100mm ( jehličnany) zvýší požární odolnost – sníží stupeň hořlavosti na stupeň B – nesnadno hořlavý.
Co závěrem?
Požární odolnost patří mezi základní užitné parametry každé stavby. Ačkoliv si každý myslí, že jeho se požár netýká, je pozdě přemýšlet na spáleništi o zásadních věcech ,které jsme na počátku zasunuli do pozadí ( př. za výběr obkladů a sanity…)
Kvalitní požárně bezpečnostní opatření, tj. třeba i jen protipožární nátěr a hasicí přístroj v běžné domácnosti, vždy vyjdou finančně levněji než-li likvidace následků škod způsobených ohněm , nebo bolest a prázdnota v srdci těch, kteří ztratili v plamenech blízkou osobu.
Kateřina Havlová Spectrum Franěk, s.r.o.
